Linux versus Windows

Když pÅ™iÅ¡el v roce tisíc devÄ›t set osmdesát tÅ™i pan Richard Matthew Stallman se systémem GNU, asi netuÅ¡il, jaký to zlom nastane v poÄítaÄové branži. ZaÄal tak vlastnÄ› vznikat operaÄní systém na výhradnÄ› otevÅ™eném softwaru. Netuším kolik je dnes Linuxových odnoží neboli distribucí, ale bude jich asi hodnÄ›. NA rozdíl od Windows, kde v souÄasné dobÄ› funguje jen pár OS, například WIN 10 Home a totiž ve verzi PRO, funguje ve stejném Äasovém rozmezí asi tÅ™icítka různých Linuxových dister.  

Jen těžko lze říci, které je nejpoužívanÄ›jší, protože to nelze nijak hlídat. Co je zdarma se hlídá jen těžko. SamozÅ™ejmÄ›, že nÄ›jaká Äísla existují, ale já netuším, jak dalece jim věřit. Takže se omezím na jmenování pÄ›ti nejpoužívanÄ›jších. Takže je to například Ubuntu, Fedora, Mint, Debian, Mandriva a tak dále a tak dále. Ubuntu bylo nejvíce rozšířené a asi je tomu tak dodnes. I když do tohoto boje o pÅ™ední pozice zasahují menší odnože, jako tÅ™eba právÄ› výše citovaný Mint. Ten se pokouší pÅ™iblížit co nejvíce OS Win, protože ÄlovÄ›k, který z nÄ›j pÅ™echází má pÅ™ece jen jisté zvyky a návyky a nerad se jich zbavuje. Zde nemusí, protože práce je v podstatÄ› totožná. Na nÄ›jaké zádrhele může narazit až pÅ™i složitÄ›jších vÄ›cech, nebo pÅ™i stahování. To je totiž naprosto odliÅ¡né a založené na zcela jiné politice, než má Microsoft.  

Pokud si chce ÄlovÄ›k jakékoli distro jen tak vyzkouÅ¡et, nestojí ho to ani korunu a nemusí nic nikam složitÄ› instalovat. ProstÄ› jen zasune DVD nebo USB do poÄítaÄe a poÄká až se systém naÄte. Když je to hotovo, může zaÄít s prací. Nikam se nic neinstaluje, takže po vyjmutí onoho nosiÄe systém mizí a nezanechává žádné stopy. SamozÅ™ejmÄ›, že jen tehdy pokud byl zdroj patÅ™iÄnÄ› ověřen. PovÄ›ra, že se pro Linux nedÄ›lají viry, protože jej nikdo nepoužívá je nesmysl. Ale je pravda, že chytit vir v Linuxu je spíše rarita.